Neděle 14. června
Opět,tentokrát ještě lepší noc, jedna z nejteplejších anebo už jsme si zvykli?- byli jsme ve výšce přibližně 1500 metrů, což jsme si odvodili od výšky Salt Lake, které se nachází ve výšce 4700 stop. Ráno bylo na parkovišti dvacet trucků a deset osobních aut. Ještě - předtím jsme přišli na velice prospěšnou věc - v našem perfektním autoatlasu jsou odpočívadla vybavená umývárnou s teplou vodou a WC speciálně značena, takže si můžedme dopředu naplánovat, kde přespíme. Samozřejmě je vše zadarmo. Je to perfektní. Na další cestu jsme se dohodli, že pojede Lída. Jednak proto že si auto a jeho automatické řízení velice oblíbila a také proto, že se v mapě a vůbec orientaci moc nevyzná. Další jízda směřovala totiž přes Salt Laik s nevyzpytatelnými křižovatkami. No ani jsme netušili, jak rozsáhlé toto hlavní město Utahu je. Jeli jsme asi 30 mil předměstskými čtvrťmi a továrnami postupně tří až čtyřproudovou dálnicí. Samé odbočky,tlačily se na nás auta zprava zleva, jednou jsme měli docela nahnáno - bylo to o fous, to když se dálnice z nějakého důvodu zúžila jen na jeden pruh. Byl tam mumraj, policajti, žádné ohledy. No vybruslili jsme z toho velice dobře, na správném bodu jsme odbočili na jinou dálnici smě Západ - a najednou klid, širokodaleko žádné auto. Dál už začínal větší provoz, to už jsme jeli kolem letiště. Všude dost spletité nadjezdy, to jsem zalitoval že nemám po ruce kameru. Letiště bylo krásně vidět, bylo kousek od nás. Rozhled a viditelnost byla vynikající, odhadujeme asi tak 300 kilometrů. Hory v okolí celého jezera Salt Lake, z větší části vyschlého. Po další cestě jsme zastavili u jezera, ochutnali vodu - slaná! vykoupali pouze nohy ve velmi studené vodě. Teplotu vzduchu odhadujeme na asi 20 stupňů, vítr jako vždy silný.Pak zpět na dálnici a asi 80 mil po téměř přímce jsme dojeli do Boneville, známého jako střediska při překonávání světových rychlostních rekordů automobilů. Zajeli jsme do areálu na břehu jezera, vlastně nyní pevniny se solným povrchem, kde bylo informační centrum včetně samozřejmě WC a umyvárny s teplou vodou, vyhlídková plošina,mapy, informace, pamětní deska o historii rychlostních rekordů. Uloupli jsme si suvenýr - kousek soli z jezera. Ta plocha je obrovská, nedovedu ji odhadnout, tak 20 krát 20 mil, lemovaná vysokými horami.Povrch je opravdu z ryzí soli z velkých krystalků, všechno se to třpytív té úžasné bělobě - měli jsme tentokrát štěstí na počasí, slunce svítilo celý den. Odtud jsme se pak jeli podívat ještě na místo kde závodníci vjíždí ze silnice na solnou plochu - opět pamětní deska s mapkou závodní dráhy jezeře. Samotná dráha je dlouhá deset mil, široká devadesát stop a je asi nějak preparovaná a upravená. Přímo tam jsme už nejeli, netroufli jsme si, také žádné auto tam nejelo. Také žádné stavby tam nejsou, všude jen bílá plocha. U té informační tabule se mi nabídl jeden pán že mně vyfotí, bylo to sympatické. Takže jedna z mnoha fotek bude odtamtud.
Pak jsme pokračovali do města Wendower, který je zvláštní v tom, že je zpoloviny v Utahu a z poloviny v Nevadě a je krásné. Na hranici je postava kowboje vyššího než okolní domy, stále mávajícího rukou, s nápisem "Welcome". Dobře a levně jsme nakoupili v marketu,benzin je tu ale dosti drahý, takže jsme koupili jen nezbytně nutné množství. Dál jsme uhnuli ještě ve mědtě z dálnice na obyčejnou silnici, ale jak je tady zvykem byla perfektnía skoro stále rovná, lemovaná z obou stran zasněženými horami, nádherná příroda. Na jejím začátku jsme se zastavili a fotili z výšky Solné jezero s krásným okolím. Škoda že nemáme profesionální vybavení. Viditelnost nedovedu opět odhadnout, stovky kilometrů. Prostě bylo vidět zřetelně celé jezero. Po několika desítkách mil jsme zastavili na jednom hezkém místě s takovou křižovatkou s polní cestou, oddychnout si a posilnit se. Viděli jsme tam ceduli s nějakým nápisem, na kterém jsme se dozvěděli že je to bývalá poštovní koněspřežní cesta napříč celými Státy.Vedla od nevidím do nevidím, stále přímá, z jedněch hor do druhých. Ten den jsme dojeli na plánované odpočívadlo u městečka ELY. No spíš než odpočívadlo nám to tady pžipadalo jako kemp - upravená travnatá plocha, zvlášť pro trucky, zvlášť pro osobní auta, stolky s přístřešky, perfektní WC a umývárna.
Dnes jsme ujeli 309 Mil, celkem 633 Mil.